|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
host ::
RSS.